Why in the World are They Spraying (dokument 2012)

Potraviny a.s. - český dabing

Pandemie slepeckých brýlí

Víte, jaká konspirace je největší? Ta, že slunce je zlo a proto je před ním potřeba se chránit. Pokud možno pomocí slepeckých brýlí a rakovinotvorných krémů s co největším faktorem strachu.

Stačí, se jen podívat z okna kolik oveček nosí na hlavě (někdy na nose, někdy místo čepice) černé brýle. Místo toho aby vylezli na slunce a vyrobili si dostatek vitamínu D3, který budou na podzim potřebovat, dělají pravý opak. Co by ne, na podzim si nechají píchnout vak-cínu proti všemu možnému což povede jen k podlomení zdraví a imunitního systému. Ale každého volba. Mě jen těší, že se probouzí další a další lidé, kteří už to těm farmaceutickým korporacím a všeobecné propagandě nežerou.

"I'm so cool with my new sunglasses!"
Je jen na vás, jak se rozhodnete vy :o)

V očích jsou senzory, když si je zakrýváte černými skly, neprodukuje vaše tělo potřebné látky pro tělo vystavené slunečnímu záření. Nevzniká tímto problém těm, kteří nosí černé brýle? Proč jsou tihle lidé (hlavně starší) už od pohledu nemocni na rozdíl od těch, kteří černé brýle nenosí? Všimli jste si toho?

Tajná smlouva

Iluze, která nastane, bude tak obrovská, že unikne jejich vnímání.

Ti, kdož uvidí, budou považováni za blázny.

Vytvoříme oddělená vzezření, aby zabránila možnosti vidět spojení mezi námi.

Budeme se chovat, jako kdybychom nebyli spojeni, abychom udržovali iluzi naživu.

Našim cílem bude vykonat jeden krok za čas, aby nikdy nepadlo na nás samotné podezření. To jim také zabrání vidět změny tak, jak budou nastávat.

Budeme vždy stát nad relativním polem jejich zkušeností, neboť my známe tajemství absolutna.

Vždy budeme pracovat společně a zůstaneme spojeni krví a utajením. Toho, kdo promluví, postihne smrt.

Ponecháme jim krátkou dobu života a jejich mysle slabé, i když budeme předstírat, že děláme opak.

Budeme využívat znalostí vědy a technologie lstivými způsoby, takže nikdy neuvidí, co se děje.

Budeme používat měkké kovy, urychlovače stárnutí a sedativa v jídle a vodě a také ve vzduchu.

Budou pokryti jedy kamkoli se otočí.

Měkké kovy budou způsobovat, že budou ztrácet své mysli. Budeme slibovat z našich mnoha stran najít lék, přestože je budeme zahrnovat stále větším jedem.

Jedy budou absorbovány prostřednictvím pokožky a úst, budou ničit mysl a reprodukční systém.

Z toho všeho se budou rodit mrtvé děti, ale tuto informaci budeme skrývat.

Jedy budou schovány ve všem, co je obklopuje, v tom co pijí, jedí, dýchají a nosí.

Musíme být důmyslní v dávkování jedů, neboť mohou dohlédnout daleko.

Naučíme je, že jedy jsou dobré, s veselými obrázky a hudebními tóny.

To pomůže k vůli pomáhat. Získáme je, aby prosazovaly naše jedy.

Uvidí, jak se naše produkty používají ve filmu, postupně si na ně zvyknou a nikdy nepoznají jejich skutečný účinek.

Když zplodí dítě, vstříkneme jedy do krve jejich dětí a přesvědčíme je, že to je pro jejich dobro.

Začneme s tím brzy, když bude jejich mysl mladá, zaměříme se na to, co děti milují nejvíce, na sladkosti.

Když budou mít zubní kazy, vyplníme jim zuby kovy, které usmrtí jejich mysl a ukradne jim budoucnost.

Až bude jejich schopnost učit se narušena, vytvoříme lékařství, které je učiní nemocnějšími a způsobí další nemoci, na které vytvoříme ještě další léky.

Uděláme z nich naší mocí poddajné a slabé před námi.

Budou vyrůstat deprimovaní, pomalí a otylí, a když si k nám přijdou pro pomoc, zahrneme je ještě většími jedy.

Zaostříme jejich pozornost na peníze a materiální statky, takže se mnozí z nich nikdy nespojí s vnitřním já. Rozptýlíme je sexem, vnějšími lákadly a hrami, takže nikdy nebudou sami v souladu s všeobjímající jednotou.

Jejich mysli budou patřit nám a oni udělají, co řekneme. Jestliže odmítnou, najdeme způsoby, jak implementovat mysl měnící technologie do jejich životů. Strach budeme využívat jako svou zbraň.

Ustanovíme jejich vlády a uvnitř nich založíme opozici. Budeme vlastnit obě strany.

Vždy budeme skrývat svůj cíl, ale provedeme náš plán.

Naše rodiny se nikdy nebudou mísit s jejich. Naše krev musí zůstat vždy čistá, to je ta cesta.

Donutíme je zabíjet se navzájem, pokud nám to bude vyhovovat.

Budou nám poskytovat svou práci a my budeme prosperovat z jejich dřiny.

Budeme je prostřednictvím dogmat a náboženství držet oddělené od Jednoty.

Budeme kontrolovat každý aspekt jejich životů, říkat jim, co si mají myslet a jak.

Jemně a mírně je povedeme, ale necháme je si myslet, že se vedou sami.

Skrze naše frakce mezi nimi bude rozdmýchávat nepřátelství.

Když se mezi nimi rozsvítí světlo, uhasíme ho výsměchem, či smrtí, tím, co nám bude nejlépe vyhovovat.

Donutíme je vytrhávat si navzájem svá srdce a zabíjet své vlastní děti.

Toho dosáhneme využitím nenávisti jako svého spojence, hněvu jako svého přítele.

Nenávist je zcela zaslepí a nikdy neprohlédnou, že z jejich konfliktů se vynořujeme jako jejich vládci.

Budou vytíženi zabíjením se mezi sebou.

Bodou zalití svou krví a budou zabíjet své sousedy, pokud nám to bude vyhovovat.

Budeme z toho obrovsky těžit, neboť nás neuvidí, neboť nás vidět nemohou.

Budeme prosperovat z jejich válek a umírání.

Budeme to opakovat stále znovu a znovu, dokud nebude dosaženo našeho konečného cíle.

Budeme pokračovat v nucení, aby žili ve strachu a zlosti, prostřednictvím obrazů a zvuků.

Použijeme všechny prostředky, abychom toho dosáhli.

Prostředky budou poskytovány díky jejich práci.

Donutíme je nenávidět sama sebe a své sousedy.

Vždy před nimi budeme skrývat božskou pravdu, že všichni jsme jeden. To se nesmí nikdy dozvědět!

Nikdy nesmí poznat, že barva pleti je iluze, vždy si musí myslet, že si nejsou rovni.

Krok po kroku, krok po kroku se budeme blížit svému cíli.

Převezmeme jejich půdu, zdroje a bohatství, abychom nad nimi vykonali naprostou kontrolu.

Donutíme je akceptovat zákony, které jim ukradnou poslední zbytky svobody, které mají.

Postavíme finanční systém, který je navždy uvězní, bude udržovat je samotné i jejich děti zadlužené.

Když budou společně klít, nařkneme je ze zločinů a světu prezentujeme jinou verzi, neboť budeme vlastnit všechna média.

Budeme používat média ke kontrole toků informací a jejich vyznění v náš prospěch.

Když proti nám povstanou, rozmačkáme je jako hmyz, neboť nic jiného nejsou.

Budou bezbranní cokoli udělat, neboť nebudou mít žádné zbraně.

Rekrutujeme některé z nich, aby uskutečnili naše vlastní plány, slíbíme jim život věčný, ale žádný takový nebude, neboť nejsou jedni z nás.

Rekrutové budou nazýváni "zasvěcenci" a budou indoktrinováni věřit falešným obřadům průchodů do vyšších sfér. Členové těchto skupin, kteří se budou domnívat, že jsou s námi v jednom celku, nikdy nepoznají pravdu. Tu pravdu se nesmí nikdy dozvědět, neboť by ji obrátili proti nám.

Za svou práci budou odměněni pozemskými věcmi a skvělými tituly, ale nikdy se nestanou nesmrtelními a nepřipojí se k nám, nikdy nepřijmou světlo a nebudou cestovat ke hvězdám.

Nikdy nedosáhnou vyšších realit, neboť zabíjení svého vlastního druhu bude blok k přechodu k osvícení. Tohle nikdy nepoznají.

Ach ano, iluze svobody bude tak obrovská, že nikdy nezjistí, že jsou našimi otroky.

Pravda bude ukryta v jejich tváři, tak blízko se nebudou schopni zaměřit, dokud nebude příliš pozdě.

Až bude vše hotovo, realitu, kterou jsme pro ně stvořili, je bude vlastnit. Tato realita bude jejich vězením. Budou žít v sebe-klamu.

Až bude náš cíl splněn, začne nové éra tyranie.

Jejich mysli boudou spoutány jejich vírami, vírami, které jsme ustanovili za pradávných časů.

Ale pokud by někdy zjistili, že jsou rovnocenní, zahyneme. TOHLE SE NESMÍ DOZVĚDĚT.

Pokud někdy zjistí, že by nás společně mohli porazit, uskuteční akci.

Nesmí se nikdy dozvědět ani to, co jsme udělali, neboť pokud by se to dozvěděli, nebudeme mít prostor utíkat, neboť bude snadné vidět, kdo jsme, až závoj spadne. Naše akce odhalí, kým jsme a oni nás uloví a nikdo nám neposkytne úkryt.

Toto je tajná smlouva, kterou budeme žít zbytek svých současných a budoucích životů, neboť tato realita transcenduje mnoho generací a životních období.

Tato smlouva je zpečetěna krví, naší krví. Námi, těmi, kteří přišli z nebe na Zemi.


O této smlouvě se NIKDY NIKDO nesmí dozvědět, že existuje. Nesmí být NIKDY zapsána či řečena kýmkoli z nás, vědomí toho by bylo příčinou uvolnění hněvu PRVOTNÍHO STVOŘITELE nad námi a my bychom byli vrženi do hlubin, odkud jsme přišli a zůstali tam až do konce času nás samotných.

Amazonie na prodej

Zajímavé a poučné video, které Beata vložila do diskuze pod článek Pravda o sóji.

Víte, co vůbec jíte? Už začínáte chápat, proč je čím dál více lidí nemocných? Proč se pořád otevírají nová onkologická centra?

Pravda o sóji

Je sója novodobou zázračnou potravinou, za jakou ji její zastánci prohlašují, nebo je tu něco, co nám zapomněli říct?

Police našich supermarketů jsou zaplněné různými produkty obsahujícími sóju v určitém množství, avšak, mnohé produkty tento fakt neuvádějí. Toto odhalení by nemělo být až také alarmující, protože když slyšíme o sóji, obvykle jsou vychvalované její přínosy. Předtím než ale začneme naplno tuto "zázračné potravinu" opěvovat, měli bychom nahlédnout trochu hlouběji k jistým faktům.

V roce 1924 produkce sójových bobů v USA činila pouze 1.8 mil.. akrů sklizená, ale v roce 1954 se tato plocha zvětšila na 18,9 milionu. V současnosti jsou sójové boby v Americe Třetí nejpěstovanější plodinou (72 mil.. Akrů sklizená v roce 1998), představující více než 50 procent světového poptávky po sóji.

Většina z bobů je zpracovaných do živočišných krmiv a sójového oleje s použitím jako rostlinný olej, margarín nebo tuk na pečení. Z tradičního využiti sóji jako potraviny, se ve stravě Američanů těší širšího využití jen sójová omáčka. Tofu, představující 90 procent využiti sóji v Asii, nabírá na popularitě v USA, ale ještě pořád nemá měřitelně zastoupení ve stravě průměrného Američana-nebo ano?

Už více než 20 let se sójovou průmysl zabývá hledáním alternativních využití sóji a nových trhů pro sóju a její produkty. Ve vašem místním supermarketu můžete najit sóju zpracovanou do různých forem, vše od sójového sýra, mléka, Burgerů a hotdogů až po zmrzlinu, jogurt, rostlinný olej, kojenecké mléko a mouku (a to jmenujme jen několik forem). Tyto produkty jsou často označovány jako nízkotučné, bez obsahu mléčných složek nebo jako vysoce proteinový náhrada za maso pro vegetariány. Není vždy je však sója zmíněno na obalu.

Až alarmujících 60% potravin na policích v amerických supermarketech obsahuje nějakou podobu sóji jako sójové mouku, bílkoviny, částečně ztužený tuk ze sójových bobů atd..

Hlavní obava v ohledu konzumace velkého množství sóji je riziko příjmu nadměrných dávek sójových izoflavonoidů.Ak by konzumenti sóji řídili řadou Protein Technologies International (sdružení výrobců izolovaný sójový bílkovin) a zkonzumovali by 100 gramů sójových bílkovin denně, jejich denní příjem genisteinu (druh isoflavonoidy obsaženého v sóji, který účinkuje jako fytoestrogen-látky rostlinného původu, která může napodobovat v určitém smyslu účinky estrogenu) překročí 200 miligramů za den. Přijmu takového velkého množství genisteinu by se mělo definitivně vyhnout (Jen pro srovnání, japonští muži příjmu jen průměrně méně než 10 miligramů genisteinu denně).

Kolik sóji jedí v Asii?

Ve zkratce, ne až tak moc. Přesto sójové průmysl vytrvale tvrdí, že sója je hlavní plodinou a základnou stravovacím složkou v Asii! Studia o využít sóji v Asii z minulosti ukazuje, že sója byla používána jen chudými v době nedostatku jídla, ale pouze po opatrném zpracováním sójových bobů (například zdlouhavou fermentací), aby se zničili jedovaté látky. Ano, Asiaté pochopili sóju správné! Mnozí vegetariáni v USA a v Evropě však nepovažují za nadměrně výživu 220 gramů tofu jak tomu několika sklenice sójového mléka denně, 2-3 krát týdně. Toto je ale velký rozdíl od toho co zkonzumují typicky Asiaté. Ve všeobecnosti Asiaté používají male porce sóji a to jen jako přílohu k jídlu. Také třeba bratr v potaz, že sója není hlavním zdrojem bílkovin v Asijské stravě a že režim denního příjmu vápníku z tofu a sójového mléka u Američanů se ani zdaleka nepodobá režimu Chcete znát tajemství asijské, kde je konzumace sóji mnohem nižší.

Snad nejlepší průzkum týkající se živočišných druhů sójové produkty a množství sóji konzumovaného v Asii je schválený, semi-kvantitativní dotazník, který zkoumal 1242 mužů a 3596 žen zúčastněných na roční zdravotní prohlídky v Takayame v Japonsku. Průzkum ukázal, v jakém množství jsou konzumovány produkty - tofu, smazané tofu, hloubkově zmrazeny, nebo sušené (miso-fermentovaný výrobek ze sóji, přidávání především do tradičních polévek), fermentované sójové boby, sójové mléko a vařené sójové boby. Odhadované množství přijatých sójových bílkovin bylo 8 gramů + / -4.59 gramů u mužů a 6.88 gramů + / - 4.06 gramů u žen denně.

Podle k. č. Change, redaktora Food in Chinese Culture (Strava v čínské culture), celkový příjem kalorií v čínské stravě v roce 1930 byl ba 1.5% ze sóji v porovnání s příjmem kalorií z vepřového masa (65%).

Možná jste slyšeli jeden z argumentů sójového průmyslu, že "sójové kojenecké mléko musí byt bezpečné že asijským kojenci přijímají sójové kojenecké mléka staletí" (Jen další nepravdivá kousek z propagace, podobně jako prohlášení, že sójové kojenecké mléko je lepší než mateřské) Jen připomeneme, že sója byla na krmení kojenců v Asii používána velmi zřídka.

Zdá se, že tyto zveřejňování západních producentů sóji dělají z Asiatů větších sójových konzumentů jakými byly a stále jsou. Proč je tomu tak? Asie je obrovsky trh pro sójové průmysl, a jeho snahy tohoto trhu jsou - přesvědčit Asiatů, že jejich předkové jedli více sóji než ve skutečnosti. Toto je čistě řízeně touhou za ziskem.

Kdo financuje výzkumy o sóji a proč?

Každý rok jsou mnohé miliony dolarů vynakládané na výzkum sóji. Mnoho organizací si financuje tyto výzkumy samo, (např. Arkansas Soybean Board, která minula 1 milion USD na výzkumu v letech 1998-1999), ale tyto granty jsou bezvýznamné v porovnání s těmi, které nabídka USDA (United States Department of Agriculture - Ministerstvo zemědělství USA)

USDA Program podpory a výzkumu sójových bobů (USDA Soybean Promotion and Research Program) byl založen speciálním nařízením a je regulována tzv. zákonem o propagaci sóji (Soybean Promotion, Research and Consumer Information Act / / 7 USC 6301-6311). Tento zákon se stal součástí tzv.Farm Bill (soubor zákonů v oblasti zemědělství). Platnost zmiňovaného programu nabyla účinnost 9. Jula 199, kdy bylo nařízení vydané. Hlavním cílem tohoto programu bylo posílit pozici sójových bobů na trhu a udržet a rozšířit domácí a zahraniční trh a taktéž posílit využití sójových bobů a sójové produkty. Podle tohoto programu jsou všichni výrobci sójových výrobků povinen přispívat na výzkum půl až jedním procentem z čisté tržní hodnoty sóji, což činí celkově 80 milionů dolarů ročně, které jsou použity na financování podpůrných a informačních kampani a vedení výzkumu s cílem rozšířit a zlepšit využití sójových bobů a sójových produktů. Více o tomto programu se můžete dočíst na United Soybean Board Site nebo přečtením si American Soybean Association / ASA / plánu o výzkumu, vzdělání a přírodních zdrojích., který také jasně naznačuje motivaci ASA pro výzkum-získat/vydělat/více peněz .

V jakém množství je sója nebezpečná u dospělých?

Sklenice sójového mléka denně vyřadit s funkce štítnou žlázu. V článku v americkém časopise Woman 's World (Svět žen), 16 březen 2001 se uvádí, že bylo prokázáno, že už malé množství 30-ti miligramů sójové isoflavonoidy může potlačit funkci štítné žlázy. "Izoflavonoidy v sóji účinkuje jako hormony v těle. A u mnoha žen, hlavně u těch, co přijímá velkého množství koncentrovaného sójového prášku nebo beru doplňky s obsahem těchto izolavonoidů (na zmírnění post-menopauzálních potíží) narušit hormonální rovnováhu v těle, startovacích nebo zhoršující problémy se štítnou žlázou ", vysvětluje doktorka Larian Gillespie, autorka knihy "THE GODDESS DIET" (dieta bohyně). Někteří odborníci dokonce vyzývají výrobci sójového produktů na odstranění těchto isoflavonoidů z jejich produkce.

Sójové bílkoviny byly ohodnoceno Novozélandské úřady pro dohled nad potravinami, jako bílkoviny představují možný hazard pro konzumenty a to hlavně během pohlavního dospívání, během vývoje mozku plodu a novorozenců, a pro funkci štítné žlázy u dětí a dospělých.

Sójové proteiny dokonce neprošly jako lidská potravina ani hotnotenim americkým úřadům pro dohled nad potravinami a léky - FDA (Food and Drug Administration), protože obsažené karcinogeny byly považovány za zdravotně riziko (GRAS STATUS), což neodpovídá směrnicím pro bezpečné rostlinné bílkoviny, protože jsou reprodukční, chronicky mutagenní a teratogenní toxické / Guideline GL/89 /.

Na rozdíl od odsouhlasení sóji jako náhrady za masa americkým ministerstvem zemědělství, sójové bílkoviny nebyly legální schválené jako potravina nikde jinde na světě.

U kojenců

Podobně. Dávek v sójových kojenecké mléko znamená, že dieta přijme dávku podobně jakoby dospěla žena by užila do 10 antikoncepčních pilulek denně. Nebo dieta v jeho prvním roce života přijme dávce rovnající se 100 tabletové ekvivalentu.

Jaké množství sóji je bezpečné?

U kojenců věříme, že jakékoliv množství je příliš mnoho. Dospělý člověk může přijímat s opatrností male množství sóji, pokud vůbec nějaké. Recepty obsahující sójové přísady mohou byt vždy nahrazeny za jiné.

Pozorování ze studie z Ishizuka Thyroid Clinic (Klinika pro štítnou žlázu) naznačují enormní potlačující účinek na funkci štítné žlázy pokud pozorování přijímali 30 gramů sójových bobů denně.

Na přibližně představu: 30 mg sójové isoflavonoidy muze byt obsažených v 9-20 g sójových bobů a sójové mouky, 12g mleté ??sóji, 50-110g tofu, 150-240g sójového mléka, 35-45g miso, 80g sójové výhonky / puků.

Na závěr, čtěte etikety a snažte se vyhýbat přílišné konzumaci sójových proteinů nebo ostatních sójových produktů. Fermentované sójové produkty jako sójová omáčka a Tempeh jsou relativně bezpečné protože jsou připravované fermentací a jsou konzumovány v malých množstvích. Co se týče sójové omáčky, v některých druzích se vyskytly toxiny, které však nejsou spojeny s problematikou sójových bílkovin. Šlo o izolovaně případy, tykající se jistých značek, prodávané pouze v některých specializovaných obchodech.

Zdroj: http://www.clinic24.eu

Geoengineering na Balkáně

Vrátil jsem se z Dalmácie (střed Chorvatska). Obloha byla samá čára ve dne i v noci, stejně jako je zvykem u nás. V porovnání s předchozími roky bych řekl, že je to tam rok od roku horší a letadla jsou více a více aktivnější. Jako ukázku vkládám několik fotografií.

V pondělí 20 června však došlo ke zlomu a od toho dne létala letadla bez čar, nebo čáry okamžitě mizeli. Možná chemtrailsové letadla potřebovali nad střední Evropou, aby mohli vyrábět deště a tornáda a tak je od tama stáhli.

Opaloval jsem se na slunci bez slunečních brýlí a rakovinotvorných krémů. Mazal jsem se jen párkrát (když jsem to na slunci přehnal) olivovým olejem. Doporučuji vám při dlouhodobém pobytu na slunci to samé. Krásně se opálíte a vyrobíte si dostatek vitamínu D3. Ty dny bez chemočar byla perfektní viditelnost a krásné západy slunce (nebo dvou sluncí?) jaké v ČR nepamatuju.

Přeji vám pěknou dovolenou, krásné počasí a modrou oblohou bez chemočar.

Vědci obrátili. Pobyt na poledním slunci je zdravý

Vědci zcela změnili názor na opalování. Zatímco dříve po desetiletí tvrdili, že je opalování se na poledním slunci zdraví škodlivé, dnes si myslí opak.

Nebezpečí, které v podobě možného vzniku rakoviny kůže přináší lidské pokožce ostré slunce, údajně zcela vyvažují, ba dokonce převažují kladné účinky, které organizmu přináší vznikající vitamín D.

Celý článek najdete na stránkách TV n@va:

http://tn.nova.cz/magazin/hi-tech/veda/vedci-obratili-pobyt-na-polednim-slunci-je-zdravy.html

Tak vida a už to z nich leze. Začínají příznávat potřebu slunce. Jak jim ještě dlouho bude trvat, než přiznají chemtrails, geoengineering, škodlivost GMO potravin a další věci?

A co vy? Vyhýbáte se slunci a nosíte tmavé brýle?

Podvod s nedostatkem draslíku

Úmyslné zanedbání přísunu draslíku vyvolává u člověka zhoubná onemocnění a vydává ho napospas stovkám vysoce lukrativních "léčebných kúr".

Titulek by možná mohl v čtenáři vzbudit dojem, že nějaká chamtivá nadnárodní farmaceutická firma uvalila opět jakési zvěrstvo na na ubohé domorodce v nějaké daleké zemi třetího světa, ale tak to není. Zdaleka největší počet úmrtí a trvalé invalidity z nedostatku draslíku se vyskytuje v Americe, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu a v několika dalších západních zemích.

Jak vznikly tyto hrůzné poměry, které jsou od té doby pečlivě zachovávány, je velmi dlouhý a často spletitý příběh, takže pokud chceme mít reálnou šanci porozumět jejich smrtícím důsledkům musíme začít odpočátku.

Napřed si musíme povědět něco o tom, co je draslík a kolik ho naše tělo každodenně potřebuje aby zůstalo zdravé, a co se stane, když kritickou rezervu draslíku v našem těle nedopatřením či vědomě vyčerpáme.

Na rozdíl od toxického sodíku [obsaženého ve stolní soli] je draslík podstatný pro naše zdraví. Draslík je přítomen ve všech buňkách a je rozhodující pro kardiovaskulární a nervové funkce, regulaci přenosu živin do buněk a uvolňování svalové energie. Tento zázračný prvek kromě toho reguluje vodní bilanci, napomáhá rekuperativním silám a pomáhá při revmatických či artritických stavech odváděním kyselin z kloubů, čímž uvolnuje jejich ztuhlost. Draslík je současně naprosto nezbytný pro vylučování, působí jako přirozený znecitlivovač bolestí, reguluje křeče, bolesti hlavy a migrény a urychluje léčbu řezných, tržných a jiných poranění.

Kvůli své velmi vysoké elektrochemické aktivitě je draslík neustále v koloběhu, takže ho k doplnění každodenní ztráty potřebujeme velké množství. Když například cvičíme a potíme se, vylučujeme draslík v moči. Když jsme z různých jiných důvodů pod extrémním stresem, mohou se ztráty draslíku okamžitě ztrojnásobit.

Ale jak zdůraznil proslulý odborník na výživu Adelle Davis, největší problémy v draslíkovém hospodářství působí toxický sodík.

"Osoby, které jedí větší množství [sodíkové] soli vylučují devětkrát více draslíku, než lidé s omezenou spotřebou soli. Dobrovolníci udržovaní na dietě chudé na draslík v sobě shromáždili tolik soli, že se u nich projevil vysoký krevní tlak."

Jasné vědecké důkazy prokazují, že kdyby nás matka příroda úplně připravila o draslík, nežili bychom déle než tři týdny. Ale v mnoha případech by to bylo milosrdné ulehčení, srovnáme-li to s nekonečně bolestivějším a mnohem pomalejším umíráním vyvolaným dlouhodobým nedostatkem draslíku, což je patrně metoda preferovaná FDA a AMA.

Svědomití vědci souhlasí s denní potřebou draslíku, která u dospělého člověka leží v průměru mezi 3200 a 4100 miligramy, přičemž průměrný dnešní přísun draslíku potravním řetězcem, například u Američanů, činí pouhých 1500 až 2100 miligramů denně, což reprezentuje průměrný každodenní deficit 1850 miligramů.

Lidé očividně mohou přežívat i při takto surově ochuzené hladině, protože Američané se dožívají okolo 70 let, než je nakonec tento základní nedostatek draslíku udolá a zemřou. Často ve velkých bolestech, sužovaní množstvím přímo souvisejících chorob včetně artritidy, prořídnutí kostí (osteroporézy), hypertenze (vysokého krevního tlaku), angíny, mrtvice atd. Je vědecky nezpochybnitelné, že by všichni mohli žít déle a méně trpět bolestmi, kdyby každý den obdrželi nezbytné množství draslíku, což je úkol, jehož by se americká FDA měla chopit jako John Wayne, statečně spěchající na pomoc.

Bohužel, Úřad pro kontrolu potravin a léčiv to nedělá a ani neudělá kvůli trvalému tlaku lobby nadnárodních farmaceutických koncernů. Přestože má plný a neomezený přístup ke skutečným vědeckým údajům poskytujícím pevný důkaz o takřka epidemickém nedostatku draslíku, FDA se vědomě vyvarovala specifikovat "doporučený dietní rozptyl" [RDA], zatímco souběžně protlačila zákon omezující obsah draslíku ve všech alternativních léčebných přípravcích na pouhých 100 miligramů.

Toto je první vodítko k tomu, abychom pochopili proč tak snadno onemocníme, abychom pak za miliardy dolarů ochotně spolykali spoustu neužitečných ale "patentovaných léků". Uvědomte si, že jen abyste vyrovnali úroveň průměrného denního deficitu 1850 miligramů draslíku, museli byste spolykat přinejmenším 19 pilulek příslušného "potravinového doplňku", což si asi žádný obyčejný člověk nemůže dlouhodobě dovolit.

Za účelem udržet své lékaře v linii, vypustily FDA i AMA o draslíku do oběhu několik skutečně děsivých historek. Nejběžnější z nich říká, že draslík "reaguje" s jedním ze širokého okruhu syntetických farmaceutických léčiv, což mnohdy vede k úmrtí pacienta. To je skutečně pravda, jenže osudnou smrtící reakci vyvolává právě ta nejmenovaná toxická syntetická "medicína", a ne přirozený draslík, tak podstatný pro naše zdraví. Pak ještě kolují pověsti, že při přijetí "přílišného množství" draslíku můžete zemřít na zástavu srdce, jako v případě exekuce smrtící injekcí.

V nadměrném množství vás může zabít téměř cokoli, včetně obyčejné vody a vzduchu, zejména je-li to aplikováno příliš rychle nebo nesprávným způsobem. Když byl Timothy McVeigh připoután popruhy k lehátku a usmrcen, třetí chemikálií zavedenou do jeho žíly bylo 50 mililitrů koncentrovaného chloridu draselného, který nakonec zastavil jeho srdce. Jestliže budete dost pitomí abyste si to doma vyzkoušeli, zemřete právě tak rychle… Abychom toto záměrné šíření hrůz z úst mluvčích FDA a AMA dostali do správné perspektivy, je nezbytné vysvětlit oč jde.

Normální cestou jíž draslík vstupuje do těla jsou ústa. Buď ve formě jídla, anebo třeba jako roztok vytvořený ze 100% vodního roztoku chloridu draselného, vmíseného do ovocné šťávy. Jakmile draslík projde zažívacím ústrojím, buňky si extrahují jen tolik, kolik ho potřebují a přebytečný draslík opustí tělo, zčásti jako pevný odpad, ale většina přes ledviny jako moč. To je normální a dokonalý biochemický proces, který tělo velmi dobře zvládne samo, aniž by potřebovalo asistenci doktorů. Nicméně, pokud vstříknete draslík přímo do žíly, obejdete tělesné biochemické bezpečnostní postupy a srdce se zastaví.

Přesně totéž lze říct o koncentrované kyselině solné, trvale přítomné v našich žaludcích za účelem strávení potravy, ale neschopné nám ublížit právě kvůli důmyslné tělesné biochemické ochraně. Ale kdybyste si tutéž koncentrovanou kyselinu solnou ze žaludku zavedli přímo do žíly, zemřeli byste ještě rychleji než po injekci draslíku.

Doktoři vás mohou vyděsit jen tehdy, když jím dovolíte aby vás strašili, a pokud jde o draslík nepochybně získáte větší sebedůvěru, až prozkoumáme mimořádný případ indiánů Yanomami z Jižní Ameriky. Yanomami měli to štěstí, že po staletí unikali pozornosti západní lékařské "vědy" a vyhýbají se jí i dnes. Tito fascinující lidé nejí prakticky vůbec žádný sodík [stolní sůl], ale všichni dospělí každý den zkonzumují okolo 8500 miligramů draslíku. Jsou neuvěřitelně fit a nemají ani ponětí o jakési artritidě, osteroporéze, vysokém tlaku, angíně či mrtvici. K Yanomami se ještě vrátíme později.

Téměř všechny "nemoci" jimiž dnes trpíme mohou být opřeny o dveře draslíkového deficitu, přestože to hordy farmaceutických a lékařských obhájců nepochybně odmítnou prohlašováním, že lékařský "výzkum" již "dávno prokázal", že prostý nedostatek nemůže být příčinou stavů ohrožujících život. Je to mrzuté, protože tato obhajoba může být ihned rozdrcena historickými fakty, zaznamenanými dávno předtím, než se nadnárodní farmaceutické koncerny rozhodly využít našich těl jako soukromého hřiště ve prospěch svých akcionářů.

Kurděje vyvolává výhradně nedostatek vitamínu C, a jsou tedy předvídatelně rychle vyléčitelné podáváním velkého množství vitamínu C. Jsou zde tisíce zdokumentovaných případů, zejména v britské Royal Navy, jejíž námořníci vešli ve známost jako "citrusáci" kvůli obrovskému množství citrusů, které jim na základě trpkých zkušeností bezplatně poskytovala Admirality. Křivice je méně známá choroba, vyvolaná nedostatkem vitamínu D, rychle korigovatelná velkorysým užíváním vitaminu D a vápníku. Ač to může být pro moderní farmaceutické prodavače a doktory matoucí, tato strohá fakta jsou v historických záznamech kde je může vidět každý. Takže, proč neuznat následky nedostatku draslíku?

Začátek konce získávání nezbytných minerálů z ovoce a zeleniny přišel uprostřed 19. století, když německý chemik baron Justus von Liebig analyzoval lidský a rostlinný popel a určil, že dusík, fosfor a draslík [NPK] jsou všechny prvky, které rostliny potřebují k životu. Tvrdil, že když rostliny budou krmeny synteticky, farmáři je mohou donutit růst k podpoře lidského zdraví. Von Liebig se tudíž stal praotcem syntetického hnojiva, obratem zplozeného superfosfátu, otce všech ošidných umělých hnojiv. Ačkoli NPK a superfosfát skutečně mohou vytvořit syntetické půdní prostředí, postačující k podnícení růstu rostlin, výsledné plody a zelenina mají vždy vážný nedostatek stopových prvků, některé dokonce neobsahují vůbec žádné. Baron von Liebig s hrůzou sledoval nedostatky způsobené jeho vynálezem a před smrtí odvolal svá tvrzení. Jenže to už bylo příliš pozdě. Mezitím už se totiž věci pohotově ujali silní investoři.

V tandemu s poklesem obsahu draslíku v ovoci a zelenině v průběhu 19. století přišel ještě další, dokonce ještě mnohem větší problém. Až do té doby byla sůl jakéhokoli druhu na většině kontinentů natolik vzácná, že byla nejednou v historii užívána jako platidlo. Většina soli, sylvínu, jinak známého jako chlorid draselný, putovala velbloudími karavanami do Evropy, Asie a po Africe po trasách dlouhých tisíce mil. Podél obchodních cest byly rozmístěny velké hroudy sylvínu sloužící k lizu soumarům, kteří si takto obnovovali elektrolyt ztracený pocením a námahou. Když pak železnice otevřela Ameriku od východu na západ, začali obchodníci přepravovat obrovská množství levné soli, produkované v obrovských pánvích na obou pobřežích. Naneštěstí pro Američany to byla sůl z mořské vody, pozůstávající z 98.8% z chloridu sodného, oblíbence ryb ale smrtelného nepřítele člověka. A tak se stalo, že západní člověk za méně než sedmdesát let téměř úplně nahradil zdravý draslík nezdravým sodíkem.

Ne dříve než na počátku 20. století začala "lékařská věda" za použití úhrnných dat celé populace určovat to, co považovala za zdravou "normální" úroveň krevního tlaku, sérum potassium a tak dále. Problém spočívá v tom, že "lékařská věda" tehdy už měla co do činění s vážně poškozenými lidskými bytostmi, vystavenými pustošivým účinkům sodíku po téměř padesát let. Takže stav, který se americkému lékařskému "výzkumu" na počátku 20. století jevil jako normální, by vyděsil nejen Yanomami, ale i příslušníky jakéhokoli jiného nativního kmene před sto lety. Ale protože americká medicína vykročila špatnou nohou, a už jí to zůstalo, pozvolna vybudovala obrovskou pyramidu z mýtů, postavenou na neznalosti a fatálně špatném chápání biochemie.

Vzdor největšímu úsilí horlivých zelenáčů farmaceutické a lékařské "vědy", snažících se tyto problémy obecně bagatelizovat, bylo od roku 1930 většině Američanů jasné, že s jejich půdou, plodinami a obecně rychle se zhoršujícím zdravím vážně není něco v nepořádku. Po druhém zasedání 74. Kongresu v roce 1936, publikoval Senát Spojených států dokument #264, který opravdu položil na stůl problém jemuž čelila výživa Američanů. Další doslovné výtahy z dokumentu 264 jsou na konci článku, ale k danému tématu jsou zde tři nejdůležitější odstavce.

"Okolnost, že potraviny [plody, zelenina a obilniny], které nyní sklízíme z milionů akrů země, již neobsahují dostatek jistých minerálů takže nám hrozí vyhladovění - bez ohledu na to, kolik toho sníme - je alarmující. Nikdo dnes nemůže sníst dostatek plodů a zeleniny k doplnění tělesného systému nerosty potřebnými k dokonalému zdraví, protože jeho žaludek není dost velký, aby se tam vešly."

"Skutečnost je taková, že hodnota naší stravy se enormně změnila, a některé z pěstovaných plodin už nemají hodnotu jídla… Naše tělesná pohoda je přímo závislá na minerálech, které přijímáme do svého systému, více než na kaloriích či vitamínech nebo precizních podílech škrobů, proteinů či uhlohydrátů, které konzumujeme."

"Je špatné, když od našich vůdčích autorit slyšíme, že 99% Američanů trpí nedostatkem minerálů, a že výrazný nedostatek kteréhokoliv z těchto důležitých minerálů ve skutečnosti má za následek nemoci. Stačí libovolné narušení rovnováhy, libovolný významný nedostatek jednoho nebo jiného prvku, jakkoli mikroskopický může tělesný požadavek být, a my onemocníme, trpíme a zkracujeme si životy."

Takže americká vláda si už před šedesáti osmi lety byla plně vědoma potíží jimž lidé čelili, ale lékařské bratrstvo v naškrobených bílých pláštích neudělalo absolutně nic, aby pomohlo. Ve skutečnosti "lékařská věda" a jí podřízení doktoři, pohánění stále kupředu přehnanými finančními požadavky farmaceutických akcionářů, postavili realitu na hlavu a pokračovali v soustavném podkopávání toho mála dobrého zdraví veřejnosti, které ještě zbylo.

Učení doktoři publikovali práce o rovnováze "draslík-sodík potřebné pro člověka", a přitom stačilo jen rychle zaskočit do téměř libovolné indiánské rezervace, aby jejich absurdní prohlášení byla vyvrácena v několika sekundách. Čím dál víc sodíku nacházelo cestu do každého představitelného druhu jídla, a krevní tlaky se začaly prudce zvyšovat. Okolo roku 1940 začaly získávat navrch relativně nové nemoci, jako artritida, vysoký tlak a angína, což vyvolalo doslova rázovou vlnu nákladných "patentovaných léčiv" na pomoc proti problémům s "novou chorobou".

Hrstka bystrých doktorů tehdy rozpoznala skutečnou příčinu problému a začala dávat svým pacientům masivní dávky draslíku (mezi 5000 až 20 000 miligramy denně) aby dostala jejich krevní tlak zpět do normálu a zprostila je problémů s angínou a dalšími srdečními potížemi. Tyto léčby byly ve skutečnosti stoprocentně úspěšné, jenže nad používáním základního prvku, které nemohlo být farmaceutickými společnostmi patentováno, se brzy zatáhly mraky a lékařské výzkumné granty na toto poli začaly podivuhodně vysychat. Koncem šedesátých let byl tento výzkum už zcela udušen, jak lze vyčíst z prací uvedených ve (skromných) odkazech na konci článku.

Nadnárodní farmaceutické koncerny poté vynaložily mnoho sil a tlak na lékařské bratrstvo rostl. Poskytovaly budoucím lékařům všemožnou "pomoci" v období jejich univerzitního studia, hojná stipendia a výzkumné granty. Obojí jim v podstatě pomohlo v tom, aby lékaři "viděli věci správně", což samozřejmě znamená, že odpovědí na všechny nemoci jsou pouze výnosné léky. Když pak stále víc doktorů prodávalo svým pacientům stále větší kvanta léků, zisky farmaceutických společnosti prudce vzrostly, což na druhou stranu dovolilo rozšíření požitků pro doktory, včetně "školení a seminářů" v přepychových hotelích a golfových komplexech, společně s dalšími rozličnými formami diskrétního uplácení.

V sedmdesátých letech byly všechny smysluplné zmínky o vážném nedostatku minerálů odstraněny z osnov a studenti medicíny byli učeni, že pacienti mohou snadno získat všechny potřebné minerály ze stravy bohaté na ovoce a zeleninu, ačkoli jejich přednášející věděli, že je to obrovská lež. Projevy deficitu, jako křeče, artritida, řídnutí kostí, vysoký tlak, angína, mrtvice, atd., se staly "nemocemi", které mohly být ošetřeny skutečně oslňující sadou ve vesele zbarvených krabičkách zabalených a navýsost ziskových farmaceutických drog.

To všechno je samozřejmě děsivá iluze, ale show musí pokračovat. Jak jedovatý sodík stále více vytlačoval zdravý draslík, začal z toho plynoucí draslíkový deficit vyvolávat tvrdnutí kardiovaskulárního systému, a "primární hypertenze" (vysoký krevní tlak "neznámého" původu) se dostala na pořad dne. Úmrtí na angínu, mrtvici a infarkt dramaticky přibývalo společně se stresem, protože jedno přiživuje druhé. Kvůli nedostatku místa, se tento článek dotýká účinků nedostatku draslíku na kardiovaskulární systém jen povrchně. Také další přímo související hrůzy, jako artritida, řídnutí kostí, cukrovka atd., budou muset počkat na jindy.

Moderní lékařská "věda" se opět pokouší bagatelizovat kritickou a často smrtící nerovnováhu mezi sodíkem a draslíkem pomocí prohnaně navrženého teoretického modelu, známého jako "draslíkové čerpadlo", v němž je nejnovějším lékařským pojmem slovo "vyváženost". Cituji z jednoho odborného lékařského článku: "Draslík je čerpán do buňky aktivním transportním systémem, což je doprovázeno čerpáním sodíku ven z buňky. Preferenční prostorové oddělení sodíku a draslíku v buňce biologickou membránou je důležité pro udržování osmotické rovnováhy." Jaképak osmotické rovnováhy? Příklad Yanomami a dalších kmenů ukazuje, že starověký člověk jedovatý sodík vůbec nepotřeboval! A všem, kromě několika duševně chorých kreténů, musí být jasné, že draslíková pumpa není nic jiného, než záchranný jednosměrný biochemický ochranný mechanizmus určený k tomu, aby dostal jedovatý sodík ven z buněk ještě předtím, než způsobí jejich zmrzačení a předčasnou smrt.

Kromě toho, že celková hladina sodíku je u Yanomami vzhledem k jeho příjmu neuvěřitelně nízká, zjistili výzkumníci, kteří vyšetřili více než 10 000 těchto veselých lidí, přímou souvztažnost mezi kritickým zvýšením přísunu sodíku a zvýšeným krevním tlakem. "… u 10 079 účastníků byla pozorována vysoce významná statistická příbuznost mezi vyměšováním sodíku a systolickým krevním tlakem. Čím vyšší bylo vyměšování sodíku v moči [a proto tedy i přísunu sodíku], tím vyšší byl i krevní tlak." Krátké, ale jasné a výstižné.

Čtenář by si měl zapamatovat, že normální krevní tlak indiánů Yanomami se drží v průměru na 95/60 a s věkem nestoupá. Zkuste to porovnat s "normálním" krevním tlakem 120/80 (podle AMA), který pak postupně narůstá protože přijímáte v potravě stále další a další sodík, a proto ztrácíte více draslíku zatímco stárnete. Zastánci moderní medicíny samozřejmě budou tvrdit, že je to tak proto, že jsme civilizovanější a vyvinutější a tudíž "odlišní", ale budte ujištěni, že to je jen patetický blábol.

Jediný podstatný rozdíl mezi Yanomami a Američany nebo Australany, je v tom, že Yanomami jsou doslova napumpovaní zdraví prospěšným draslíkem, zatímco my jsme plní jedovatého sodíku. Výzkumníci také zaznamenali, že další výhody pro Yanomami souvisí s tím, že neznají obezitu. "Váha dospělých jedinců v industrializovaném zemích roste s věkem. Váha indiánů Yanomami se s věkem nezvyšuje." Krátké, ale k věci. Někdo mi připomínal, abych na svůj nákupní seznam potíží souvisejících s nedostatkem draslíku přidal i "otylost".

Západní dámy s mírným problémem s hmotností by raději měly odolat pokušení sbalit kufry a pádit k horním tokům řeky Orinoko. Yanomami manželé jsou hákliví na protokol a nemají rádi, když se domácí paní odkrade do křoví na kvaltovku s jedním z mladých hejsků. Jestliže ji přistihne v podobné situaci, může manželka očekávat, že jí manžel vpálí ostrý lovecký šíp do masité části zadku… K zabití to nestačí, ale je to dost, aby si pak několik týdnů nemohla lehnout na záda… Někteří to nazývají "barbarským" chováním, zatímco jiní míní, že to může neobyčejně posílit jednotu domácnosti. A ó ano, ještě než zapomenu, oblíbená večeře je žába na rožni.

Abyste dokázali, že jakákoli zjištění ohledně Yanomami a draslíku se týkají i západní rasy, lékařská "věda" pochopitelně vyžaduje použití západních pokusných králíků pro "kontrolní srovnávací testy". Sám jsem jedním z těchto králíků, ačkoli můj test jsem přísně kontroloval jen sám, bez nestranného lékařského pozorovatele. To znamená, že mé svědectví je přinejmenším velmi pochybné a asi by mi neměl nikdo věřit. Úplně na rovinu - dlabu na to, ale tyto informace možná mohou být užitečné někomu kdo buď už má kardiovaskulární problémy nebo má vážný zájem se jim kdykoli v budoucnu vyhnout.

Více než 25 let jsem trpěl "primární hypertenzí", jinými slovy vysokým krevním tlakem, který lékařské bratrstvo neumí vysvětlit. V tohmto období mi asi osm různých lékařů předepsalo ohromující paletu "patentovaných léků", ale zatímco žádný z nich nedokázal trvale redukovat můj krevní tlak, ve dvou pozoruhodných případech vyvolal lék "špatnou reakci", která shodila můj krevní tlak tak nízko a tak náhle, že má manželka málem mohla pozvat faráře. Nikdy za celých těch 25 let žádného z mnoha doktorů nenapadlo, že by možná nebylo marné nechat změřit hladinu elektrolytu v mém krevním séru, za účelem kontroly deficitu draslíku. Jak jste jistě očekávali, zkušenost mne postupně naučila držet se hodně daleko z dosahu příslušníků lékařské profese.

Koncem roku 2003 se u mne začaly ukazovat klasické příznaky "angíny", která se v příštích šesti týdnech rapidně vyvinula v "nestabilní angínu", učebnicový případ zahrnující "crescendo" vzorec bolestí v hrudníku a zádech, které trvaly mnohem déle, než u běžné "angíny". Vše doprovázela akutní dušnost, zvláště po sebemenší námaze nebo po pozření byť sporého jídla s uhlohydráty. Skutečnost, že lékařská profese nezná příčinu téhle "angíny" mne rozzuřila, protože všechno, co se na této planetě děje má i svou příčinu.

Mé základní znalosti chemie naznačovaly, že bych mohl trpět předávkováním sodíkem, a tak, ačkoli jsem měl extrémní bolesti a byl tehdy stěží při vědomí, se mi podařilo připojit k internetu a udělat několik základních hledání přes Google. Z jediného odkazu k předávkování sodíkem, který jsem nalezl, vyplynulo, že byl vyvolán rozličnými syntetickými drogami, takže jsem obrátil schéma hledání a místa toho zkoušel "nedostatek draslíku". A pak jsem objevil symptomy své lékařské "angíny" - přesně srovnané a zveřejněné osobou trpící akutním nedostatkem draslíku. Ta informace nebyla sama o sobě moc překvapující. Na první pohled, jsem odhalil základní příčinu lékařské "angíny", jíž byly nedávno přičteny zásluhy za každoroční prodej patentovaných syntetických "léčiv" v objemu více než miliardy dolarů.

Problém byl v tom, že jsem nevěděl jak dál. V Austrálii jsem byl odkázán na 100 miligramů draslíku v pilulkách potravinového doplňku, nebo na produkt s názvem "Slow K" dostupný v některých lékárnách. Slow K je v podstatě pomalu působící 600-miligramová hrudka chloridu draselného. "Neletální" dávka draslíku je podávána spíš pod přímou kontrolou pilulky, mimo kontrolu adresáta. Jenže tato hrudka soli je biochemicky "vysoce aktivní", takže jakmile se rozpustí cukrové obložení vnějšku pilulky nerozpuštěná sůl se obnaží a může vstoupit do přímého kontaktu s choulostivou vnitřní tkání. Podle mého mlhavého názoru by to mohlo snadno způsobit nějakou perforaci nebo vyvolat nádor.

Bylo mi jasné, že to, co potřebuji je průmyslové balení draslíku ve volné formě 100% rozpustné ve vodě, což by dovolilo nejprve rozpustit draslík ve vodě a ovocné šťávě a takto zabezpečit, že později žádná "aktivní" sůl nemůže zapříčinit nesnáze v mém zažívacím ústrojí. Nakonec jsem se spokojil s kilogramem soli chloridu draselného třídy AR [analytické reagens] z velkoobchodu chemikáliemi, který naštěstí dosud není pod přímou kontrolou americké FDA nebo australské AMA.

V tomto stádiu jsem často měl takové bolesti, že jsem udělal vlastní exekutivní rozhodnutí přikročit k vážnému pokusu užít minimálně 50 gramů, čili 50 000 miligramů draslíku představujícího asi pětinu z celkových 250 gramů, které by měl mít dospělý mužský v těle. Prostý selský rozum naznačoval, že tak akutní nedostatek s extrémními symptomy, jimiž jsem trpěl, lze jen stěží připsat pouze malémum snížení, ale spíš úbytku podstatné části draslíku, a řečeno na rovinu chtěl jsem zastavit zdrcující bolesti dříve, než dostanou šanci akcelerovat do fatální mrtvice nebo infarktu.

S tímto na mysli jsem rozpustil 4 gramy [4000 miligramů] chloridu draselného ve vodě a džusu, hodně pomalu polykal a pak pochmurně dodržoval opakování tohoto procesu každých osm hodin. Po asi pěti dnech [čili 60 000 miligramech] zmizela většina bolestí, ale stále jsem ještě nebyl schopen opravdu souvislého uvažování. Tak to vydrželo až do doby než jsem se dostal přes značku 110 000 mg. Pak se mé schopnosti opravdu vrátily, ačkoli jsem byl předtím tak vyčerpaný, že jsem nemohl psát ani používat počítač.

Podle podmínek stanovených FDA jsem v deseti dnech pozvolna spolykal 68,2 gramů rozpuštěného draslíku [68 200 miligramů], neboli 68x maximální množství povolené americkým zákonem. Mělo by se ale poznamenat, že toto číslo prezentuje jen pět dnů při maximálním množství podávaném licencovanými americkými doktory hypertenzním pacientům v roce 1940 ještě předtím, než bylo financování jejich výzkumu z mystických důvodů neočekávaně staženo. V kontextu se vzpomínkami na nedávný stav se mi to, co jsem udělal, nejeví jako neodůvodněné.

Na konci desetidenního období všechny příznaky "labilní angíny", bolesti a bezdechost úplně vymizely a spolu s nimi i většina stavů "primární hypertenze" které mne sužovaly víc než 25 let. Dnes beru denní udržovací dávku 2000 miligramů draslíku [3200 miligramů soli chloridu draselného třídy AR], plus 200 miligramů magnesium orotate k minimalizování ztrát.

Kdyby se lékaři náhodou rozhodli prskat, že nezákonně "poskytuji lékařské rady bez licence", nic takového nedělám. Draslík je především přirozeně se vyskytující minerál, neodmyslitelný v naší stravě pro udržení normálního života, který má na rozdíl od blafů z "lékařského" košíku v potravě pevné místo. Za druhé neexistuje způsob, jakým by nějaká vládní agentura mohla odhodlaným lidem bránit v získání chloridu draselného. Tento materiál je vyráběn ve velkém a využíván ve stovkách aplikací.

Jsou různé způsoby jak draslík získat, zejména v Americe dnes je celá paleta produktů "bez soli", v nichž je mořská sůl většinou jednoduše nahrazena chloridem draselným. Ovoce a zelenina pěstovaná podle striktních zásad organického střídání na řádně udržované půdě bude pravděpodobně obsahovat významná množství draslíku, ač je velmi obtížné si to ověřit. Ačkoli mám znalosti potřebné k testování draslíku v řadě různých substancí, postrádám laboratorní vybavení abych to mohl dělat důsledně.

Nakonec poznámka: pokuste se neuvěřit reklamnímu braku, který se vám snaží namluvit, že banán má nejvyšší známý obsah draslíku, protože to je lež. Kdyby s ním rostl bok po boku na vhodné půdě, je v prostém bramboru čtyřikrát tolik draslíku než v banánu, při stejném váhovém množství. To by mohlo vyvolat trpký úsměv na tváři mnoha Irů, jejichž předkové před více než stoletím byli v Irsku nuceni žít na "bídné bramborové stravě". Skutečností je, že brambory bohaté na draslík daly Irům ohromnou sílu a výdrž, kterou potřebovali při stavbě mostů a pokládání železnice na polovině cesty kolem světa.
Když se krátce ohlédnu na indiány Yanomami, není těžké vidět proč.

Citace a další odkazy
Doslovné nezkrácené výtažky z 2. zasedání 74. Kongresu, senátní dokument #264, 1936:

"Víte, že většina z nás dnes trpí v důsledku jistých nebezpečných stravovacích chyb, které nemohou být vyléčeny dokud nebude ve vyčerpané půdě, z níž pochází naše potrava obnovena správná rovnováha minerálů?"

*"Okolnost, že potraviny [plody, zelenina a obilniny], které nyní jsou sklízeny z milionů akrů země, již neobsahují dostatek jistých minerálů takže nám hrozí vyhladovění - bez ohledu na to, kolik toho sníme, je alarmující. Nikdo dnes nemůže sníst dostatek plodů a zeleniny k doplnění tělesného systému nerosty potřebnámi k dokonalému zdraví, protože jeho žaludek není dost velký, aby se tam vešly." "

"Skutečnost je taková, že hodnota naší stravy se enormně změnila, a některé z pěstovaných plodin už nemají hodnotu jídla. Naše tělesná pohoda je přímo závislá na minerálech, které přijímáme do svého systému než na kaloriích či vitamínech nebo ppřesném podílu škrobů, proteinů či uhlohydrátů, které konzumujeme." "Tento objev je jedním z nejposlednějších a nejdůležitějších příspěvků vědy k problematice lidského zdraví."

"To, co se zde říká o minerálech je nové a naprosto překvapující. Vskutku, poznání významu minerálů v potravě je tak čerstvé, že o tom učebnice nutriční dietetiky obsahují jen velice málo. Nicméně je to něco, co se týká nás všech, a čím více se tím probíráme tím více nás to děsí."

"Možná si myslíte, a jak by ne, že mrkev je prostě mrkev - a pokud jde o jídlo, je tamta stejně tak dobrá jako tahleta, tak co? Ale tak to není; mrkev může vypadat a chutnat jako jiná a přesto v ní bude scházet specifický nerostný prvek potřebný pro náš tělesný systém, a který mrkev podle přepokladu obsahuje."

"Laboratorní zkoušky prokázaly, že plody, zelenina, zrniny, vejce, a dokonce i mléko a maso dnes nejsou tím, čím byly před několika generacemi (což nepochybně vysvětluje, proč naši předci prospívali při výběru jídel, s nimiž bychom dnes vyhladověli!)"

"Vyvážená a plně výživná strava nesestává pouze z mnoha kalorií nebo určitých vitamínů či stálého podílu škrobů, proteinů a uhlohydrátů. Dnes víme, že naše strava musí navíc obsahovat příměsi minerálních solí."

"Je špatné, když se od našich vůdčích autorit dovídáme, že 99% Američanů trpí nedostatkem minerálů, a že výrazný nedostatek kteréhokoliv z těchto důležitých minerálů ve skutečnosti má za následek nemoci. Libovolné narušení rovnováhy, libovolný významný nedostatek jednoho nebo jiného prvku, jakkoli mikroskopický může tělesný požadavek být, a my onemocníme, trpíme a zkracujeme si životy."

"Víme, že vitamíny jsou soubory v potravě nepostradatelných chemických substancí, a že každý z nich má svůj význam pro normální funkci některé ze speciálních struktur v našem těle. Důsledkem každé avitaminózy jsou tělesné poruchy a choroby. Obvykle však není chápáno, že vitamíny pouze kontrolují dotaci minerálů v těle a v nepřítomnosti těchto minerálů nemají žádnou funkci. Při nedostatku vitamínů tělesný systém může některé minerály použít, ale při nedostatku minerálů nejsou vitamíny samy o sobě k ničemu."


Copyright Joe Vialls, 30. Ledna 2004

Literatura

- Bryant, J.M. Proc. Soc. Exp. Biol. Med. 67, 557, 1948
- Burnett RB Yeap BB Chatterton BE Gaffney RD 1996 Chronic fatigue syndrome: is total body potassium important? Med. J. Aust. 164; 384.
- Dall JLC Paulose S & Ferguson JA 1971 Potassium intake of elderly patients in hospital. Gerontol. Clinic 13; 114
- Davis, Adelle. (1965) 'Let's get well'. Unwin Paperbacks.
- del Castillo, E. B., et al., Medicine 6, 471, 1945
- Egeli, E.S. et al., Am. Heart J. 59, 527, 1960
- Grim ce et al 1970 On the higher blood pressure of blacks: A study of sodium and potassium intake and excretion in a bi-racial community. Clinical Research 18; 593
- Keith, N.M., et al., Am. Heart j. 5, 80, 85, 1943
- Keith, N.M., et al., Proc. Staff Meet. Mayo Clin. 21, 385, 1946
- Mancilha-Carvalho, Jairo de Jesus and Silva, Nelson Albuquerque de Souza e. The Yanomami indians in the INTERSALT study. Arq. Bras. Cardiol., Mar. 2003, vol.80, no.3, p.295-300. ISSN 0066-782X.
- Oliver WJ Cohen EL Neel JV 1975 Blood pressure, sodium intake, and sodium related hormones in the Yanomamo Indians "no salt culture". Circulation 52;146151.
- Scott LV Dinan TG 1999 Small adrenal glands in chronic fatigue syndrome: a preliminary computer tomograph study psychoneuroendocrinology 24; 759-768.
- Sharpey-Scafter, E. P., Brit. Heart J. 5, 80, 85, 1943
- United States Senate, Document No. 264, 74th Congress 2nd Session, 1936
- Weber CE 1974 Potassium in the etiology of rheumatoid arthritis and heart infarction. Journal of Applied Nutrition 26; 41


WM magazin, 2004, www.wmmagazin.cz

Poznámka:

Kde koupit draselnou sůl? Například zde:

http://www.biozero.cz/draselna-sul-chlorid-draselny-e508-1kg.html