Bombardéry za války měnily nad Británií počasí

(tak je to jasný, ty čáry za letadly mění počasí, ale nejsou v tom žádný chemky, to se přece dávno ví. Co nám namluví příště??)

Historický příspěvek k diskusi o tom, nakolik člověk ovlivňuje klima, přidali nedávno britští vědci, kteří dokazují, že počasí změnily i starty britských bombardérů v roce 1944. Jejich svazy vyrážely k mohutným náletům nad nacistické Německo. Kondenzační stopy ovlivňovaly průměrné teploty.


Zdroj NOVINKY.CZ

Studie, o které informuje časopis New Scientist, se odvinula od pořadu, kde přímí svědci vzpomínali na válku. Slova jedné postarší dámy o tom, že obloha po startech bombardérů zbělela, přivedla Rogera Timmise z Centra pro životní prostředí v Lancasteru na myšlenku, že letadla ovlivnila počasí.

Vliv kondenzačních výparů z letadel na klima není ničím novým. Projevuje se dvojí rolí. Fungují jako pokrývka, která udržuje u povrchu teplo, které by jinak uniklo do vesmíru, na druhé straně ovšem odrážejí sluneční záření a ochlazují je pod sebou. Většina klimatologů však tvrdí, že oteplující vliv převažuje.

Kondenzační stopa
Vzniká spalováním leteckého paliva dopravními letadly ve výškách kolem 8 až 12 kilometrů nad zemským povrchem. Při spalování leteckého benzínu se do okolní atmosféry uvolňuje velké množství vodní páry a velmi drobných, mikroskopických pevných částeček. Tyto drobné částečky slouží jako tzv. kondenzační jádra, na nichž kondenzuje vodní pára, produkovaná motory letadla. Ke kondenzaci dochází až v určité vzdálenosti za motory letadla, po poklesu teploty spalovacích plynů na teplotu okolního prostředí (proto nevidíme kondenzační stopu ihned za letadlem, ale až kousek za ním). Záleží však především na relativní vlhkosti okolního vzduchu (v hladině letu letadla), zda ke kondenzaci vůbec dojde, či nikoliv – proto někdy kondenzační stopy vůbec nevzniknou.

Ve 40. letech však neexistovala téměř žádná civilní letecká přeprava. Z historických záznamů je proto možné vyčíst vliv startů leteckých svazů v rámci bombardovacích operací. Navíc kondenzační stopy byly předmětem zájmu letců i protivzdušné obrany, protože podle kondenzačních stop bylo možné letadla vystopovat a také sestřelit.

"Takže piloti je ve svých zprávách zaznamenávali," vysvětlil zdroj údajů Rob MacKenzie z Birminghamské univerzity. K tomu samozřejmě existují údaje jako operační záznamy amerického a britského letectva.

Timmis a MacKenzie tak mohli porovnat teploty v oblastech pod letovými trasami bombardérů s oblastmi, kde už kondenzační stopy nebyly.

Ideální podmínky našli v údajích z 11. května 1944. Obloha byla čistá a zvýšená vlhkost stimulovala tvorbu kondenzačních stop. Vědci zjistili, že v oblasti pod kondenzačními stopami teploty klesly o 0,8 stupně Celsia.

Jejich kolegové oceňují studii jako inovativní příspěvek k využití historických údajů. Studií vlivů kondenzačních stop letadel je přes jejich předpokládaný účinek také pomálu. MacKenzie už jednou upozornil na rozdíly v teplotách a na vliv letecké přepravy při srovnání údajů před a po 11. září 2001, kdy byl po teroristických útocích v USA omezen letecký provoz.

Tehdy byly závěry o vlivu letadel na počasí odmítnuty s tím, že data nelze jednoznačně očistit od běžných výkyvů klimatu. Nyní měření ve stejný den v určité oblasti, kde lze odlišit území vystavené vlivu kondenzačních stop, jasně dokazuje vliv zvýšeného leteckého provozu.